Dům U Zlatého slunce
Dům “U Zlatého slunce” původně gotického založení, byl přestavěn v barokním a klasicistním slohu. Do roku 1825 zde býval hostinec. Cenný interiér včetně dispozice a konstrukcí (klenby, štuky. krov). Pod domem dochovány dvoupodlažní klenuté sklepy.
HISTORICKÝ VÝVOJ
Dům historicky zvaný „U zlatého slunce“ pochází pravděpodobně z poloviny 16.století. V roce 1654 jej obývala Kateřina Ratajská, která zde měla hostinec a k tomu 50 strychů polí. V roce 1677 tu žila Maryana Doktoryusová, roku 1693 Václav Moučka, 1693 – 1696 vdova Lidmila Moučková, 1698 – 1700 Pavel Sauer, před rokem 1709 vlastnilo dům město Týn. V letech 1709 – 1727 zde žil hostinský a mydlář Jan Bittner bez živnosti hostinské, za to však obchodoval s dřevem a solí. Ročně dovezl po Vltavě do Prahy 300 – 400 beček soli a v samotném Týně prodal 10 beček a navíc doma pálil kořalku. Ke gruntu náleželo 48 strychů osetých polí a 5 strychů pustých, louka vydala ročně vůz sena a otavy. Ve dvoře hostinském „pohodlném“ byla sýpka na 150 strychů.V stáji choval 4 krávy, 4 jalovice a 6 ovcí. Roku 1756 zaměnil Jan Schmidthauer, šlechtic z Horního Valsee se souhlasem obce „dům Püttnerův“ za svůj deskový statek. Brzy nato přešel dům na Antonína Novotného a dne 9.září 1761 na Marii Annu ryt.Detztossi, roz.hraběnku de Pasague za 2638 zlatých. A právě v této době vznikl tesaný reliéf koruny umístěný na fasádě domu nad hlavním vjezdem. Roku 1763 zde již seděl Ondřej Skluzák, nedlouho potom Bartoloměj Skluzák, manžel Barbory. Roku 1769 byl pohřben v kryptě sv.Barbory a statku se ujal Jan Skluzák. V té době byla v domě pošta spravovaná Františkem Kunou, který zemřel roku 1771. Jan Skluzák zde hospodařil v dědictví s manželkou Alžbětou do roku 1796. Po její smrti se oženil s druhou ženou Alžbětou. Od 31.března 1810 držel dům za 3725 zlatých Vojtěch Pavlíček s manželkou Kateřinou. V roce 1825 jej postoupil za 2400 zlatých c.m. Josefu Schofkovi měšťanu a kupci z Bernartic. Tehdy se poprvé objevuje označení domu „U zlatého slunce“. 10 března 1851 koupil dům od Josefa Schofky za 6300 zlatých František Veselý, hostinský a řezník ze sousedního čp.38 narozený roku 1795. Roku 1860 získal pro svůj nový hostinec „U zlatého slunce“ právo na ubytování cizinců a vytvořil tu hlavní středisko společenského ruchu. Roku 1865 dům převzal syn Karel Weselý, od roku 1866 s manželkou Alžbětou. V letech 1909 – 1925 zde hospodařila Karlova dcera Ida Weselá, provdaná Weyderová, v letech 1925 – 1928 s Ervinem Weyderem. Složitý půdorys domu i jeho mohutné zdivo naznačují původ zřejmě ve středověku. Někdy po polovině 16.století v vznikla v jinak v blíže časově neurčitelné přestavbě charakteristická síťová klenba. Postupně objekt doplňován klenbami v baroku a zejména v klasicismu, kdy vznikly všechny plackové klenby a snad až po roce 1860 zděná pavlač. Ve východním traktu domu byla ještě v 80.letech 20.století polorozbořená nádvorní část obsahující sál s nástěnnými malbami. Pro značné poškození byla tato část domu nakonec stržena. Toto stržené křídlo bylo v jádru barokní, přestavěno na sklonku 18.století. Barokní dispozice s řadou kleneb v přízemí zůstala zachována i po řadě úprav. V patře se nacházel rozsáhlý, původem divadelní sál s výmalbou z konce 19.století. V roce 1845 zde bylo sehráno první české divadelní představení ve městě. V roce 1951 stav divadelního sálu ještě umožňoval jeho rekonstrukci.. hospodářské budovy a jejich klenby vyžadovaly opravu V roce 1952 návrhy na využití hospodářských budov velkostatkem Vysoký Hrádek pro hospodářské účely. V roce 1958 byla opravena průčelní fasáda domu. V roce 1959 byl nádvorní trakt ve špatném technickém stavu, část obvodové stěny byla vyboulena jako následek dlouhodobého zatékání, v průjezdu byl porušen strop, okenní rámy shnilé a poškozena krytina střechy. V roce 1994 byl podán návrh na restaurování nástěnné výmalby z 19.století. V roce 2001 byla dokončeno statické zajištění a započata celková rekonstrukce objektu.
POPIS PAMÁTKOVÉ HODNOTY
Památková ochrana se vztahuje na celý areál. Tato stavba tak plně odpovídá pojetí kulturní památky podle zákona č. 20/1987 Sb. § 2, o státní památkové péči. Objekt historicko-architektonicky zásadního významu, určeného jak vnějším zjevem, tak i klenutými prostory. Pod objektem se nalézají dvoupodlažní klenuté sklepy s důmyslným systémem odvodnění a odvětrání. Klenuté podzemní prostory dokládají stavební vývoj domu. Velice hodnotné stavební konstrukce nalézáme především v přízemí domu, kde se nacházejí valené klenby s výsečemi a místnost v JV koutu domu s valenou klenbou s výsečemi na jejíž ploše byl užit zdobný motiv vytažený štukovými hřebínky.
STAV ZACHOVÁNÍ PAMÁTKOVÉ HODNOTY
V době reidentifikace byla větší část domu po generální rekonstrukci. Zbývá dokončit opravu přízemí a sklepů.
POPIS
Trojtraktový patrový dům se sedlovou střechou a mělčím prostředním traktem stojí v centru historického města na náměstí v severní frontě domů vedle zámku. Pod domem se nacházejí dvě podzemní patra. Některé původní dvorní objekty byly zbořeny. Na dvoře stojí bývalá stodola, která v současnosti slouží jako garáž. Zadní část dvora na východní straně ohraničuje kamenná zeď.
zdroj: pamatkovykatalog.cz
TIP: klikněte na níže uvedený tag pro všechy příspěvky na toto téma